Loňský rok poukazuje na krizi v kancelářském sektoru. Pětiletý horizont ale vypadá pozitivněji – tato krize skončí rychleji než po roce 2008
24. 01. 2022
Praha i Brno, dva nejsilnější tuzemské kancelářské trhy, hlásí rekordní plány na výstavbu nových kanceláří v horizontu pěti let. Loňský rok poukazuje na krizi v kancelářském sektorua ani situace v roce 2022 zatím nebude tak růžová. Omezená nabídka nových kanceláří způsobí, že ceny za nájem budou přinejlepším stagnovat. Z finanční krize roku 2008 se realitní trh dostával pět let, nyní se zdá, že již od roku 2023, tedy po třech letech od začátku pandemie, bude kancelářská krize u konce. A to i přesto, že tomu aktuální pandemická čísla nenapovídají.
V loňském roce 2021 se v Praze postavilo 56 000 m2 kanceláří, což je nejméně od roku 2016 a letos číslo nebude o tolik vyšší. Situace v horizontu následujících pak ale vypadá optimističtěji a v roce 2023 se dokonce budou otevírat kanceláře, které jsou dnes rozestavěné spekulativně, tedy bez předem domluveného nájemce. V Brně je aktuálně v pětiletém horizontu rozestavěno nebo připraveno k výstavbě přibližně 230 tisíc m2 kanceláří, a tamější trh se tak rozroste až o třetinu, ze 680 na 900 tisíc m2. Jedná se o více než dvojnásobné tempo růstu oproti Praze, kde je v pětiletém horizontu připraveno na 500 tisíc m2 nových ploch a z aktuálních 3,8 mil. m2 se tak pražský trh potenciálně rozroste až na 4,3 mil. m2.
Letošní výstavba na novém minimu
„Zatímco nejčastěji skloňovaným termínem let 2020 a 2021 se určitě stalo slovo podnájem, od roku 2022 vnímáme návrat k normálu a nabídka podnájmů se výrazně snižuje, a to až o dvě třetiny. Loňská výstavba dosáhla nového minima od roku 2016, vinou covid-19 se totiž nepřistoupilo k realizaci mnoha kancelářských projektů, které byly již připravené, a to zejména protože se jejich investoři báli, že do nových prostor nenajdou nájemce. Logickým důsledkem tak je stále relativně nízká neobsazenost a také stagnace cen, které nejdou tak rychle dolů, jak by nájemci mohli očekávat,“ říká Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners.
Covidová krize určitě proměnila uvažování firem týkající se fungování v kancelářích, prorokovaný konec kanceláří ale rozhodně nenastal. V čistém home office režimu operuje jen několik procent firem, velká část pak spíše předělala kanceláře tak, aby vznikala agilní pracoviště, kde pracují jednotlivé týmy odděleně a pokud je třeba, mohou se společně setkat v kavárnách a hubech nebo si odpočinout v relax roomech. Jednoznačně se také zvyšuje počet zasedacích místností, a kanceláře se tak významněji než před pandemií stávají místem setkávání zaměstnanců nebo jednotlivých týmů, než místem pro celotýdenní práci.
Hybridní model práce
„I když je na trhu zvýšená poptávka po hybridním modelu – část práce z domova a část z kanceláře, firmy jako celek preferují práci v kanceláři před vzdáleným režimem. Výhody jsou nasnadě – rozvoj firemní kultury, budování vztahů na pracovišti, pocit sounáležitosti s firemními cíli a snadnější integrace nováčků do týmu. Nemluvě o tom, že většina inovací vzniká v kanceláři v týmu, nikoliv vzdáleně z domova. Pokud se tedy někde snižovala podlahová plocha, bylo to nejčastěji o 15–20 % celkové plochy, což neobsazenost sice ovlivnilo, ale v součtu s trhem o velikosti Prahy výrazněji nezamávalo,“ dodává Procházka.
Hybridní model je na jednu stranu vítaným benefitem a zajímavým nástrojem v boji proti pandemii. Zavedlo jej až 70 % korporátních nájemců, avšak přichází čím dál tím více důkazů o negativním vlivu dlouhodobé vzdálené práce. Kupříkladu dle časopisu Nature1 skupina vědců analyzovala pracovní návyky více než 60 tisíc zaměstnanců společnosti Microsoft a zjistila, že celofiremní vzdálená práce způsobila pokles spolupráce mezi týmy. Vinou této izolace docházelo pak k nižší míře interakcí a synchronní komunikace, a narostla tak asynchronní komunikace. Ta nevyžaduje okamžitou reakci protějšku (typicky e-mail), může tak docházet ke komunikačním prodlevám. Zaměstnanci také hůře získávají a sdílejí informace.
Tato prezentace používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné cookies
Nezbytně nutné cookies by měly být vždy povoleny. Jedná se o cookies, které využívá prezentace pro správné fungování. Nejedná se o cookies třetích stran.
Pokud tyto cookies deaktivujete, nejsme schopni zaručit fungování prezentace na 100%. Také se vám bude neustále zobrazovat tato lišta.
Cookies třetích stran
Tato stránka používá Google Analytics, Facebook a Leady pro sběr anonymních dat o návštěvnících.
Povolením těchto cookies nám pomůžete zdokonalovat naše webové stránky.
Please enable Strictly Necessary Cookies first so that we can save your preferences!